|
|
Analysis of serological cross-reactivity between antibodies against BK polyomavirus variants
Caisová, Helena ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent)
BK polyomavirus (BKPyV), který asymptomaticky infikuje zhruba 80 % lidské populace, se může reaktivovat u imunosuprimovaných pacientů po transplantaci ledviny a způsobit nefropatii. V evropské populaci kolují nejčastěji dva subtypy BKPyV, BKPyV-I a BKPyV- IV, které se chovají jako odlišné sérotypy. Ukazuje se, že recipienti, kteří přijímají ledvinu od dárce pozitivního na jiný BKPyV subtyp, mají větší riziko odmítnutí štěpu. Jen pomocí sérologického testu ELISA ale nelze rozhodnout, zda je pacient infikován subtypem BKPyV-I či BKPyV-IV, jelikož protilátková odpověď proti těmto dvěma subtypům je zkřížená. Tato práce si kladla za cíl identifikovat epitopy na hlavním antigenním proteinu VP1, které jsou zodpovědné za vazbu křížově reagujících a/nebo subtypově specifických protilátek. Identifi- kace takových epitopů by mohla dále vést ke zlepšení pretransplantační diagnostiky a lepšímu managementu pacientů po transplantaci. Proto byly připraveny dva typy antigenů složené z VP1 proteinu subtypu BKPyV-IV se zavedenými mutacemi charakteristickými pro BKPyV-I v DE a EF smyčce VP1, které byly otestovány pomocí kompetiční eseje na panelu lidských sér. Výsledky ukázaly, že oblast DE smyčky je imunogenní epitop, který váže specifické proti- látky pro subtyp I. Naopak mutace v EF smyčce porušily epitop, který je obecně...
|
|
|
Laboratorní diagnostika hepatitidy typu B
JANŮ, Denisa
Hepatitida typu B je zánětlivé virové onemocnění jater. Původcem onemocnění je DNA virus z čeledi Hepadnaviridae. Přenáší se krví a sekrety infikovaného člověka. Největší nebezpečí onemocnění spočívá v přechodu do chronicity. Chronická infekce s sebou nese vysoké riziko rozvoje jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Onemocnění hepatitidou B je rozšířeno po celém světě. Nejspolehlivější prevencí je očkování a vyvarování se rizikovému chování a kontaktu s osobami s rizikovým chováním, zejména uživateli drog a promiskuitními osobami. Cílem této bakalářské práce je seznámení s problematikou onemocnění virové hepatitidy typu B a popis současných možností diagnostiky markerů hepatitidy B pomocí přístroje COBAS e601 firmy ROCHE metodou elektrochemiluminiscenční imunoanalýzy a kvantifikace HBV DNA na přístroji COBAS 4800 firmy ROCHE metodou real time PCR a vyhodnocování výsledků při použití obou metod. Soubor vyšetřovaných vzorků pochází z laboratoře infekční sérologie a virologie společnosti VIDIA-DIAGNOSTIKA. Výsledky práce ukazují, že HBsAg je nejvíce vyšetřovaným markerem hepatitidy B. Pozitivní nálezy tvoří pouze 0,67 %. Poměr HBsAg pozitivních mužů a žen za rok 2019 byl téměř vyrovnaný. Nejvíce HBsAg pozitivních pacientů bylo ve věku 30-40 let. Dále jsem zkoumala prevalenci anti-HBc Ig total protilátek. Pozitivita anti-HBc Ig total se potvrdila v 4,27 % vyšetření. Poměr anti-HBc Ig total pozitivních mužů a žen za rok 2019 byl také téměř vyrovnaný a nejvíce pozitivních bylo ve věku 30-40 let.
|
|
| |
|
|
Toxocara canis
Žáková, Barbora ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
Cílem práce je porovnání séroprevalence pacientů z FNHK mezi lety 2017 a 2021 proti toxokaře. Následně jsou tyto výsledky porovnány s výsledky studie PharmDr. BarboryVoxové a Čermákové z let 2009-2013. Metody pro vyšetřování byly zvoleny nepřímé sérologické. Ve studiích se v obou případech (z let 2009-2013 a 2017-2021) testovalo Elisa metou na přítomnost IgG protilátek v séru. Pokud byla přítomnost v séru potvrzena, tak se provedl test na aviditu. Tento test se dělal modifikovanou metodou ELISA za použití močoviny. Za období 2017-2021 bylo celkově za pět let vyšetřeno 609 pacientů (282 mužů a 327 žen). Největší skupinu vyšetřovaných tvořili pacienti mezi 50-60 roky, nejmenší skupině vyšetřovaných bylo nad 80 let. 7 % pacientů mělo pozitivní výsledek (47 % tvořili muži a 53 % ženy). Nejvíce pozitivních (11) bylo ve věkové skupině 70-80 let a nejméně (0) ve věkové skupině 0-10. Z pozitivních mělo 31 % nízkou aviditu, 8 % hraniční a 61 % vysokou. Za období 2009-2013 bylo celkem vyšetřeno 1083 pacientů. 10 % pacientů mělo pozitivní výsledek (53 % tvořili muži a 47 % ženy). Z pozitivních mělo 11 % nízkou aviditu a 89 % vysokou. Počty vyšetření se mezi pracemi rapidně snížily. V letech 2009-2013 jich bylo 1083, v letech 2017-2021 už jen 609. Přitom nejméně (94) vyšetření bylo provedeno v roce 2020 a...
|
|
|
Molecular and serologic diagnosis of infections caused by Trichobilharzia
Vaščiková, Michaela ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Cerkárie rodu Trichobilharzia penetrujú nie len do kože definitívneho hostiteľa (vodné vtáctvo), ale aj do kože náhodných hostiteľov (cicavce). Dôsledkom penetrácie je vznik hypersenzitívnej reakcie nazývanej cerkáriová dermatitída. Cieľom práce bolo detegovať parazitárnu DNA zo séra a mozgomiešneho moku infikovaných kačiek, tiež zo séra infikovaných myší. Pomocou PCR s primermi pre tandemovo repetitívnu sekvenciu sme boli schopní zachytiť 1 fg parazitárnej DNA izolovanej zo séra infikovaných kačiek. Parazitárnu DNA sa nám podarilo amplifikovať iba u 16 vzoriek séra a likvoru kačiek, ale nie zo sér myší. Ďalej boli myšie séra testované ELISA a Western blot metódou, a to za použitia antigénu homogenátu cerkárií T. regenti (TRhc) , T. szidati (TShc) a S. mansoni (SMhc). Výsledky ukazujú na progesívny nárast hladiny IgM protilátok, ktorý bol viditeľný od 10 dní prvej infekcie a nárast hladiny IgG protilátok až od druhej reinfekce. Po 10 dňoch od štvrtej reinfekcie hladina oboch protilátok v sére postupne klesala, ale ešte 100 dní od štvrtej reinfekcie bola hladina protilátok vyššia ako u negatívnych sér. Výsledky z Western blotu ukazujú, že IgG a IgM protilátky v homológnom sére rozpoznávali antigény 21 a 22 kDa z TRhc. V homológnom sére IgG protilátky rozpoznávali antigén 26 kDa z TShc a IgM...
|
|
|
Molecular and serologic diagnosis of infections caused by Trichobilharzia
Vaščiková, Michaela ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Cerkárie rodu Trichobilharzia penetrujú nie len do kože definitívneho hostiteľa (vodné vtáctvo), ale aj do kože náhodných hostiteľov (cicavce). Dôsledkom penetrácie je vznik hypersenzitívnej reakcie nazývanej cerkáriová dermatitída. Cieľom práce bolo detegovať parazitárnu DNA zo séra a mozgomiešneho moku infikovaných kačiek, tiež zo séra infikovaných myší. Pomocou PCR s primermi pre tandemovo repetitívnu sekvenciu sme boli schopní zachytiť 1 fg parazitárnej DNA izolovanej zo séra infikovaných kačiek. Parazitárnu DNA sa nám podarilo amplifikovať iba u 16 vzoriek séra a likvoru kačiek, ale nie zo sér myší. Ďalej boli myšie séra testované ELISA a Western blot metódou, a to za použitia antigénu homogenátu cerkárií T. regenti (TRhc) , T. szidati (TShc) a S. mansoni (SMhc). Výsledky ukazujú na progesívny nárast hladiny IgM protilátok, ktorý bol viditeľný od 10 dní prvej infekcie a nárast hladiny IgG protilátok až od druhej reinfekce. Po 10 dňoch od štvrtej reinfekcie hladina oboch protilátok v sére postupne klesala, ale ešte 100 dní od štvrtej reinfekcie bola hladina protilátok vyššia ako u negatívnych sér. Výsledky z Western blotu ukazujú, že IgG a IgM protilátky v homológnom sére rozpoznávali antigény 21 a 22 kDa z TRhc. V homológnom sére IgG protilátky rozpoznávali antigén 26 kDa z TShc a IgM...
|
|
|
Využití metodik molekulární biologie pro určování polymorfizmu HLA antigenu
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Trošan, Peter (oponent)
Komplex HLA (Human leukocyte antigen) je rozsáhlý genový úsek nacházející se na krátkém raménku chromozomu 6. Skládá se ze tří regionů, I. a II. region kódují geny HLA I. a II. třídy, ve III. regionu se nacházejí geny komplementu, TNFα a další geny, které nejsou evolučně a funkčně spojeny s geny HLA. HLA geny I. a II. třídy kódují povrchové glykoproteiny, které ve svém vazebném místě prezentují peptidy buňkám imunitního systému. HLA geny jsou spojovány s mnoha autoimunitními a infekčními nemocemi, i když mechanizmy těchto asociací jsou většinou zatím neznámé. HLA fungují jako silné transplantační antigeny, tudíž představují velkou překážku při alogenních orgánových transplantacích a transplantacích krvetvorných buněk. K zabránění rejekce transplantovaného orgánu, je nezbytné, aby se tkáň dárce shodovala v HLA genech tkáně příjemce. Určení shody dárce s příjemcem je prováděno pomocí HLA typizačních technik. HLA typizace se dnes ve většině laboratoří v Evropě a USA výlučně provádí metodami molekulární biologie. Mezi tyto metody řadíme tři hlavní techniky založené na polymerázové řetězové reakci (PCR), PCR se sekvenčně specifickými primery, PCR se sekvenčně specifickými oligonukleotidovými sondami a sekvenování. Metody molekulární biologie jsou přesnější, citlivější a mají větší rozlišovací schopnost...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.